Definice obezity
Obezita se definuje pomocí BMI (BodyMassIndex), kdy se váha vydělí výškou v metrech na druhou. Pro výpočet Vašeho BMI můžete využít naši on-line kalkulačku. Pokud vychází BMI 30-34,9 jedná se o obezitu prvního stupně. V případě, že BMI přesáhne 34,9 hovoříme o morbidní obezitě.
Obezita jako rizikový faktor
Zvýšené množství tukové tkáně zasahuje do fungování několika metabolických procesů, ovlivňuje funkčnost orgánových soustav a v neposlední řadě má zásadní vliv na psychiku člověka.
Její epidemický nárůst podnítil debaty o klasifikaci obezity jako samostatného onemocnění, které označujeme jako civilizační. Civilizační choroby jsou choroby plynoucí z moderního způsobu života. Jsou typické pro rozvinuté země a obezita je hlavním z nich. Navíc je obezita rizikovým faktorem pro rozvoj dalších civilizačních onemocnění, které jsou popsány níže. (Conway, 2004)
Obezita je rizikovým faktorem pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění, mezi které patří: hypertenze (vysoký krevní tlak), infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, ischemie dolních končetin, trombózy a embolie. Predispozicí pro rozvoj těchto onemocnění je zvýšená hladina krevních lipidů (především LDL cholesterolu) v krvi a s tím související aterosklerotické degenerativní změny. Dále je to stres, kouření a v právě zmiňovaná obezita. (Powel-Wiley, 2021)
Nemalý vliv má obezita na senzitivitu buněk na inzulin. V důsledku inzulinové rezistence poté vniká diabetes mellitus II. typu, který lze na rozdíl od diabetu mellitu I. typu ovlivnit redukcí hmotnosti a úpravou životního stylu.
Obezita má zásadní vliv i na funkci dýchací soustavy. Dle dostupných studií bylo prokázáno, že má vliv na rozvoj/zhoršení astmatu, obstrukční spánkové apnoe (OSA) a hypoventilačního syndromu, který se projevuje otoky dolních končetin, námahovou dušností a tlakem na hrudi při zátěži. (Murugan, 2008)
Vysoká hmotnost má vliv také na stav kloubů. Permanentní vysoká zátěž na disponované klouby zvyšuje riziko vzniku artrózy (jakožto funkčního opotřebení kloubu) tak artritidy(jakožto autoimunitního zánětu kloubu). (Moroni, 2020)
Obezita je zásadním rizikovým faktorem, který ovlivňuje funkčnost imunitního systému. Vysoký podíl viscerálního (útrobního) tuku zvyšuje aktivitu zánětlivých markerů a zvyšuje nemocnost.
V neposlední řadě zvyšuje riziko onemocnění rakovinou. Existují přesvědčivé důkazy, že nadměrná tělesná hmotnost je spojena se zvýšeným rizikem rakoviny nejméně 13 anatomických míst, mezi které patří tlusté střevo, vaječníky, endometria, postmenopauzální rakovina prsou atd. (Avgerinos, 2019)
Obézní lidé jsou náchylnější i k depresivně-úzkostným porucháma dle dostupných studií, které se zaměřují na výzkum mentálního zdraví po zredukování hmotnosti, není pochyb o tom, že zdravá a přiměřená hmotnost má zásadní podíl na kvalitu lidského života. (Payne, 2018)
Závěr
S ohledem na nadměrnou úmrtnost, značnou nemocnost a ekonomickou daň, kterou nám obezita přináší jde o onemocnění, které vyžaduje vážnou pozornost lékařské komunity. Největší důraz by se měl klást preventivní medicínu a edukaci široké veřejnosti o důležitosti zdravého životního stylu.
Conway, B., & Rene, A. (2004). Obesity as a disease: no lightweight matter. Obesity reviews : an official journal of the International Association for the Study of Obesity, 5(3), 145–151. https://doi.org/10.1111/j.1467-789X.2004.00144.xnemoci je stěžejní při určování její léčby, úhrady za léčbu a rozvoje rozsáhlých intervencí.
Murugan, A. T., & Sharma, G. (2008). Obesity and respiratory diseases. Chronic respiratory disease, 5(4), 233–242. https://doi.org/10.1177/1479972308096978
Moroni, L., Farina, N., & Dagna, L. (2020). Obesity and its role in the management of rheumatoid and psoriatic arthritis. Clinical rheumatology, 39(4), 1039–1047. https://doi.org/10.1007/s10067-020-04963-2
Avgerinos, K. I., Spyrou, N., Mantzoros, C. S., & Dalamaga, M. (2019). Obesity and cancer risk: Emerging biological mechanisms and perspectives. Metabolism: clinical and experimental, 92, 121–135. https://doi.org/10.1016/j.metabol.2018.11.001
Payne, M. E., Porter Starr, K. N., Orenduff, M., Mulder, H. S., McDonald, S. R., Spira, A. P., Pieper, C. F., & Bales, C. W. (2018). Quality of Life and Mental Health in Older Adults with Obesity and Frailty: Associations with a Weight Loss Intervention. The journal of nutrition, health & aging, 22(10), 1259–1265. https://doi.org/10.1007/s12603-018-1127-0
Powell-Wiley, T. M., Poirier, P., Burke, L. E., Després, J. P., Gordon-Larsen, P., Lavie, C. J., Lear, S. A., Ndumele, C. E., Neeland, I. J., Sanders, P., St-Onge, M. P., & American Heart Association Council on Lifestyle and Cardiometabolic Health; Council on Cardiovascular and Stroke Nursing; Council on Clinical Cardiology; Council on Epidemiology and Prevention; and Stroke Council (2021). Obesity and Cardiovascular Disease: A Scientific Statement From the American Heart Association. Circulation, 143(21), e984–e1010. https://doi.org/10.1161/CIR.0000000000000973
