Menopauza a zvýšené riziko tvorby viscerálního tuku
Metabolické změny během menopauzy zahrnují zvýšení centrální redistribuce tukové tkáně. Tento jev je daný snížením energetického výdeje, především BMR (bazálního metabolismu). Ženám se v tomto období zpomaluje metabolismus a s tím je spojené zvýšené riziko ukládání nadbytečné energie do tukové tkáně a také zvýšené riziko úbytku svalové tkáně. Tuk se začíná centrovat, tzn ukládat v oblasti pasu a zvyšuje se zastoupení nebezpečného útrobního tuku. [1]
Centrování obezity se dá jednoduše ovlivnit sledováním energetického příjmu a úpravou procentuálního zastoupení makroživin. V ideálním případě by ženy v období klimakteria měly upřednostňovat kvalitní bílkoviny před sacharidy. Díky vyššímu zastoupení bílkovin v jídelníčku se dá i preventivně předcházet osteoporóze a úbytkům svalové hmoty. V neposlední řadě by měly navýšit energetický výdej pohybovými aktivitami.
Menopauza a zvýšené riziko vzniku diabetu mellitu II. typu
Menopauza je dle odborných studií jedním z dalších rizikových faktorů rozvoje DM II. typu. Během menopauzy dochází k poruše vylučování inzulínu a také ke snížené citlivosti buněk na inzulín. Ženy, které mají další přidružené rizikové faktory metabolického syndromu, jako je vysoký krevní tlak, vyšší obvod pasu, vyšší BMI (Body Mass Index), dyslipidémie (zvýšená hladina krevních tuků), jsou daleko více ohroženy DM II. typu než ženy bez těchto rizikových faktorů. O to více si zde uvědomujeme, jak se důležité si po celý život udržovat zdravou hmotnost a mít vyvážený jídelníček. Dle odborného článku publikovaného v EMAS – clinical guide by mohla mít menopauzální hormonální terapie (MHT) příznivý vliv na metabolismus glukózy jak u žen s rozvinutým diabetem mellitem II. typu, tak u žen bez DM II. typu, přičemž MHT může rozvoj DM II. typu oddálit. [2]
Menopauza a osteoporóza
Osteoporóza, je rozšířená u starších žen po menopauze, především pro nedostatek estrogenu, který následně zvyšuje riziko zlomenin, které jsou spojeny s významnou morbiditou a mortalitou. Rizikové faktory postmenopauzální osteoporózy jsou: pokročilý věk, genetika, kouření, příliš nízké BMI a mnoho nemocí a léků, které zhoršují zdraví kostí.
Mezi nefarmakologická opatření menopauzy patří: správná výživa (zejména dostatečný příjem bílkovin, vápníku a vitaminu D), pravidelná fyzická aktivita, vyhýbání se kouření a nadměrné konzumaci alkoholu. Tato doporučení jsou vhodná pro všechny ženy.
Pro ženy s vysokým rizikem osteoporózy, které prochází menopauzou a zároveň je jim již diagnostikována nízká hustota kostí a objevují se u nich další rizikové faktory, se doporučuje zařadit opět MHT, které zlepšují kostní metabolismus. [3]
Menopauza a deprese
Menopauza a s ní spojená ztráta schopnosti reprodukce může být rizikovým obdobím pro rozvoj deprese. Dle několika studií je zde spojitost mezi menopauzou a zvýšeným výskytem symptomů deprese. Pro ženu může být toto období velmi stresující, a to nejen protože se objevují nepříjemné příznaky menopauzy, které ženám často komplikují život, ale také si žena uvědomuje, že stárne. [4]
Menopauza a kardiovaskulární onemocnění
Kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou celosvětově hlavní příčinou nemocnosti i úmrtnosti u mužů a žen. Ženy jsou před KVO zčásti chráněny působením estrogenů, proto se po menopauze a ztrátě hormonálních účinků rozdíly v KVO zmenšují a ženy jsou ohroženi KVO stejně jako muži. Riziko KVO je vyšší u žen, u kterých je současně rozvinutý metabolický syndrom.
I když není pochyb o tom, že MHT účinně zmírňuje nepříjemné symptomy menopauzy, tak ochrana před KVO zprostředkovaná substituční terapií je maximální, pokud je léčba zahájena v nepřítomnosti známek aterosklerózy či metabolického syndromu.
Nejúčinnějším prostředkem v boji proti KVO se nadále jeví nefarmakologická opatření, jako je dostatek pohybu, zanechání kouření a správná výživa. [5]
ZDROJE:
[1] Takahashi, T. A., & Johnson, K. M. (2015). Menopause. The Medical clinics of North America, 99(3), 521–534. https://doi.org/10.1016/j.mcna.2015.01.006
[2] Slopien, R., Wender-Ozegowska, E., Rogowicz-Frontczak, A., Meczekalski, B., Zozulinska-Ziolkiewicz, D., Jaremek, J. D., Cano, A., Chedraui, P., Goulis, D. G., Lopes, P., Mishra, G., Mueck, A., Rees, M., Senturk, L. M., Simoncini, T., Stevenson, J. C., Stute, P., Tuomikoski, P., Paschou, S. A., Anagnostis, P., … Lambrinoudaki, I. (2018). Menopause and diabetes: EMAS clinical guide. Maturitas, 117, 6–10. https://doi.org/10.1016/j.maturitas.2018.08.009
[3] Management of osteoporosis in postmenopausal women: the 2021 position statement of The North American Menopause Society. (2021). Menopause (New York, N.Y.), 28(9), 973–997. https://doi.org/10.1097/GME.0000000000001831
[4] Vivian-Taylor, J., & Hickey, M. (2014). Menopause and depression: is there a link?. Maturitas, 79(2), 142–146. https://doi.org/10.1016/j.maturitas.2014.05.014
[5] Leuzzi, C., Marzullo, R., & Modena, M. G. (2012). La menopausa è un fattore di rischio per la cardiopatia ischemica? [Is menopause a risk factor for ischemic heart disease in women?]. Giornale italiano di cardiologia (2006), 13(6), 401–406. https://doi.org/10.1714/1073.11757
